Madla a smrt

Marie Milerová, které v divadle nikdo neřekl posledních padesát let jinak, než Madla, se šla děkovat a myslela přitom na to, že jí ta noha dneska zase pěkně bere. Ortoped jí řekl, že ta kyčel bude muset jít ven, ale jestli se Madle něco nechtělo, tak jít uprostřed sezóny pod kudlu. Upřímě, Madle se nechtělo pod kudlu vůbec. Inspicient ohlásil její jméno a Madla se statečným úsměvem a zatnutými zuby nakráčela na jeviště. Naštěstí nehrála hlavní roli, měla sice v tomhle Shakespearovi pár pěkných lkavých monologů, ale na to, aby se před oponu vracela stokrát, to nebylo. 
Bohu díky.   [ více ]

čtvrtek 6. březen 2014 08:05 | Reputace článku: 9,81 | Diskuze (4)

Vladimír

Prosinec, vánoční trhy na Václavském náměstí v plném proudu. Luísa prošla františkánskou zahradou, z chrámu Panny Marie Sněžné se ozývaly varhany. Právě skončila ranní mše, z kostela odcházeli lidé. Na Jungmannově náměstí jí oslovil statný mladý muž, nemytý, ale nebyl z něj cítit alkohol.
"Paní, neměla byste nějaké drobné nebo i něco k jídlu, přišel jsem o práci, celou noc jsem byl venku."
"Jak se jmenujete?"
Muž byl překvapený, že se s ním někdo baví.
"Jmenuju se Vladimír."[ více ]

pondělí 9. prosinec 2013 08:00 | Reputace článku: 8,61 | Diskuze (4)

Čarodějka

"Ve skutečnosti se nejmenuji Luísa Manoville, ale to není důležité. Jaké je mé pravé jméno? Jste novináři, zjistěte si to. Žiji stranou médií, to, že s vámi teď mluvím, je výjimečné. Kromě tohoto domu s japonskou zahradou mám ještě byt v centrální Praze. Ten vidět nechcete?"  [ více ]

středa 6. listopad 2013 15:16 | Reputace článku: 10,60 | Diskuze (3)

Violoncellistka - 6. Kapitola: Pondělí... a úterý

A bylo tu pondělí...
...po něm úterý. Dopadlo to tak, jak muselo. Matylda v úterý v šest seděla na stejné židli na stejném místě jako vždycky. Byla trochu nervózní, ale měla to pod kontrolou. Po každé skladbě se rozhlížela, jestli tam otravný/smypatický blonďák už je. Nebyl. Ani kafe dneska zatím nepřišlo.    [ více ]

úterý 24. září 2013 07:30 | Reputace článku: 9,27 | Diskuze (6)

Violoncellistka - 5. Kapitola: Neděle

Rodiče se vrátili až chvilku po půlnoci. Táta šel hned spát, měl za sebou náročný pracovní týden, dělal soboty, někdy i neděle. Matylda občas uvažovala o tom, jestli  jeho pracovní nasazení není formou úniku před sestřiným postižením.
Máma uvařila čaj.    [ více ]

pondělí 16. září 2013 07:30 | Reputace článku: 8,19 | Diskuze (1)

Violoncellistka - 4. Kapitola: Pátek a sobota

Pátek. Dneska byl deadline na kampaň pro charitativní organizaci, se kterou spolupracovali už několik let. Podporovali fyzicky a mentálně postižené děti. Matylda neměla ráda charitu. Nesnášela, když musela desetkrát denně při cestě městskou hromadnou odmítat žebráky všeho druhu, od usmolených somráků, přes Greenpeace až po brigádníky vybírající peníze na výcvik slepeckých psů. Proto taky  před sebou nemívala při hraní  žádnou nádobu na drobné.[ více ]

pátek 6. září 2013 07:30 | Reputace článku: 8,05 | Diskuze (2)

Violoncellistka - 3. Kapitola: Čtvrtek

Čtvrtek. Závislácké zkouknutí Facebooku a Youtube. Filip dneska naštěstí nebyl online, aby jí zas lámal na dovolenou. Ještě by podlehla a půjčila si peníze od rodičů. Ti by jí je určitě rádi dali. Ne, žádné milostrdenství se přijímat nebude. [ více ]

čtvrtek 29. srpen 2013 08:57 | Reputace článku: 8,96 | Diskuze (2)

Violoncellistka - 2. kapitola: Středa

Středa. Do rozhodnutí, jestli změnit místo bylo daleko. Matylda si k snídani pustila své oblíbené filmové melodie z Youtube, zkontrolovala osobní poštu a koukla na Facebook. "Jsem na tom závislá?" Zeptala se jednou kamaráda, co dělal v léčebně.
"Závislost? Záleží na několika faktorech, čím víckrát odpovíš ano, tím spíš jsi závislá."
"Jo? Tak řikej."
"Závislák zvyšuje dávky, i při jiný činnosti myslí na to, jak bude dělat to, na čem je závislej, má úzkostný stavy, absťáky, zanedbává svý zájmy, kamarády, rodinu, má okna... "
"Dobrý, tak zatim nejsem."
Aspoň ne na Facebooku.[ více ]

středa 21. srpen 2013 08:30 | Reputace článku: 9,80 | Diskuze (1)

Violoncellistka - 1. kapitola: Úterý

Matylda seděla na plastové skládací židli vylepšené polštářkem, míjely jí desítky lidí. Možná stovky, nepočítala to. Občas se někdo zastavil. Občas někdo přišel s mincí a váhavě hledal klobouk nebo aspoň plastový kelímek, do kterého by mohl hodit pár drobných. Marně.[ více ]

úterý 13. srpen 2013 07:00 | Reputace článku: 13,83 | Diskuze (5)

Gabriela Benešová

Gabriela Benešová

Píšu příběhy.

Vystřídala jsem několik profesí a během toho poznala spoustu lidí a příběhů. Díky lidem, se kterými spolupracuji, objevuji i své vlastní talenty a schopnosti. Například jsem zjistila, že umím psát a mám co říct. Ověřit si to můžete zde na blogu a nebo při čtení mé nedávno vydané knihy Vizitka.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy